1. 8. 1954 – vznikl Vědeckovýzkumný ústav dopravní v Praze (1954–1971) zaměřený na řešení komplexních dopravních problémů, železniční a neželezniční dopravy a dopravní infrastruktury. Jeho založením se začala psát historie centrálně řízeného a koncepčně orientovaného dopravního výzkumu v Československu.

Brněnské pracoviště navázalo na činnost Silniční výzkumné stanice KNV v Brně, založené v roce 1949, v oblasti zkoušení materiálů a postupně vyvinulo zkušební metody a zařízení pro stavby silnic, železnic a letištních ploch.

1. 1. 1972 – založen byl Výskumný ústav dopravný v Žilině jako vedoucí pracoviště vědeckotechnického rozvoje pro oblast komplexních dopravních problémů ČSSR.

Dislokované pracoviště v Brně významně rozšířilo svou činnost v oblastech: pozemní komunikace, letecká doprava, měřicí technika a vývoj měřicích zařízení pro diagnostiku materiálů a vozovek, posuzování ekonomiky výstavby komunikací, hodnocení dopadů dopravy na životní prostředí, prognóz a intenzit dopravy, stanovení výkonnosti komunikací a hodnocení energetické spotřeby při výstavbě komunikací.

Započala výstavba laboratoří v Tišnově.

1986 – šest brněnských pracovišť bylo přemístěno do nového areálu Botanická 68.

Dynamicky se rozvíjely dopravněinženýrské činnosti a také výzkum bezpečnosti silničního provozu. Zároveň byla dokončena první metodika týkající se řešení nehodových lokalit.

V tomto období postupně vznikala nová zařízení: funkční vzor plovoucího vozidla pro měření stavebních a provozních charakteristik komunikací, TATRA RUNWAY TESTER pro měření povrchu komunikací, přenosné tenzometrické váhy pro měření zatížení vozovek nákladními vozidly.

Vytvořeny byly technické podmínky pro provádění a kontrolu zemních prací, podkladních vrstev, cementobetonových a asfaltobetonových vozovek.

31. 12. 1992 – vzniklo Centrum dopravního výzkumu (CDV), státní příspěvková organizace se sídlem v Brně. Od tohoto okamžiku začínáme psát naši vlastní historii s jasnou vizí: Vybudovat objektivní, komerčně nezávislou a systémově fungující výzkumnou organizaci poskytující odbornou podporu Ministerstvu dopravy a ostatním orgánům státní správy i dalším subjektům ve všech oborech dopravy v České republice.

Ředitelem CDV byl jmenován Ing. Josef Mikulík, CSc., který byl iniciátorem jeho vzniku.

V tomto období jsme rozšířili spolupráci s klíčovými odbory Ministerstva dopravy, navázali kontakty s předními výzkumnými ústavy v Evropě a vstoupili do mezinárodních výzkumných sdružení. Zapojili jsme se do mezinárodních výzkumných projektů (4. Rámcový program EU a program COST). Dále jsme kupříkladu zpracovali a do praxe zavedli sadu zásad pro osazování dopravních značek a zařízení, které se používají dodnes.

Pracovali jsme v těchto výzkumných oblastech: pozemní komunikace, civilní letectví, měřicí technika, bezpečnost silničního provozu, dopravní politika a ekonomika, silniční a městská doprava, plavba a vodní cesty.

1. 7. 1996 – Centrum dopravního výzkumu (CDV) se stává jedinou příspěvkovou organizací vědecko-výzkumného charakteru v působnosti Ministerstva dopravy a současně přebírá vybrané činnosti z Dopravního rozvojového střediska ČR a Dopravního střediska Brno.

Sídlo CDV jsme přesunuli na ulici Vinohrady 10.

Mezi naše hlavní úkoly patřilo: komplexní řešení ekologie dopravy, dopravní plánování a modelování dopravy, sociální a humánní problémy v dopravě, dopravní telematika, legislativa v dopravě, ekonomika a marketing, silniční, kombinovaná a integrovaná doprava.

Zahájili jsme každoroční hodnocení ekonomických ztrát z dopravní nehodovosti a studie o vývoji dopravy z hlediska životního prostředí v ČR. Zpracovali jsme první návrh na zavedení bezpečnostního auditu

Zapojili jsme se do dalších mezinárodních sdružení a projektů mezinárodní spolupráce, zejména v Rámcových programech EU. V 5. Rámcovém programu jsme se již podíleli na řešení 22 projektů.

V červnu 1999 jsme ukončili výstavbu nové budovy v Brně na ulici Líšeňská.

2001 – zavedli jsme systém jakosti dle standardů ČSN EN ISO 9001:1995 a zřídili detašované pracoviště v Olomouci zaměřené na cyklistickou a pěší dopravu.

Zprovoznili jsme Laboratoře dopravní infrastruktury a nové laboratorní geotechnické zkušební pole v Tišnově.

Mezi další významné činnosti tohoto období patří vytvoření Národní strategie bezpečnosti silničního provozu, rozvoj prognóz dopravy a dělby přepravní práce, vznik Jednotné dopravní vektorové mapy, technických podmínek a zásad utváření bezpečné silniční infrastruktury, systému hospodaření s pozemními komunikacemi. Zaměřili jsme se také na řešení problematiky cementobetonových vozovek a zajištění dopravní obslužnosti.

V oblasti vzdělávání jsme se věnovali dopravní výchově.

1. 6. 2006 – provedli jsme transformaci právní formy CDV na veřejnou výzkumnou instituci. 1. 7. 2007 – do funkce ředitele byl jmenován doc. Ing. Karel Pospíšil, Ph.D., MBA.

V tomto období jsme zavedli divizní organizační uspořádání ústavu a nechali akreditovat laboratoře dopravní infrastruktury a životního prostředí (2007).

Vznikla Observatoř bezpečnosti silničního provozu. Do praxe jsme zavedli hodnocení účinnosti bezpečnostních opatření. Poprvé jsme vyhodnotili plnění Národní strategie bezpečnosti silničního provozu a dále rozvíjeli dopravní výchovu dětí.

Mezi další významné úkoly patřilo uplatňování nových informačních technologií v dopravě, hodnocení dopadů dopravy na životní prostředí a Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy. Zaměřili jsme se na problematiku řízení pod vlivem návykových látek a vytvořili eTesty (v souvislosti se změnou zákona č. 361/2000 Sb.). Úspěšně jsme provedli celostátní sčítání dopravy (2010).

2011–2014 – proběhla výstavba Dopravního VaV centra s moderním výzkumným zázemím a laboratořemi.

Současně s výstavbou jsme v rámci Centra realizovali 5 výzkumných programů: Hloubková analýza dopravních nehod, Humánní synergie v dopravě, Bezpečnost v silničním provozu, Dopravní infrastruktura, Doprava a životní prostředí.

V roce 2014 jsme byli zařazeni mezi znalecké ústavy. Získali jsme oprávnění zpracovávat znalecké posudky v dopravě, dopravních stavbách a příbuzných oborech. Ve stejném roce jsme obdrželi evropskou Cenu bezpečnosti silničního provozu. Úspěšně jsme se rozvíjeli v oblastech telematiky, dopravního chování, modelování a dopravní psychologie. Naši odborní pracovníci připravili Strategii bezpečnosti silničního provozu Zlínského kraje.

Opravdovou výzvou v tomto období pro nás bylo vytvoření územního dopravního generelu hlavního města Bratislavy.

2016–2020 – získali jsme projekt v rámci Národního programu udržitelnosti na podporu výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. 4. 4. 2016 – do funkce ředitele byl jmenován Ing. Jindřich Frič, Ph.D.

V tomto období jsme proškolili pracovníky Vězeňské služby ČR a rozvíjeli inteligentní systémy dopravy v klidu. Vytvořili jsme plány udržitelné mobility pro několik měst.

V roce 2017 započalo budování Centra transferu technologií CDV (2017–2020) zaměřeného na efektivní komercializaci výsledků výzkumu. V roce 2018 vznikla Oblast autonomního řízení, která se od roku 2020 zapojila do mezinárodní projektu SHOW (SHared automation Operating models for Worldwide adoption). V roce 2020 odstartovalo Celostátní sčítání dopravy.

Naše další úspěšné projekty: Katalog testovacích oblastí pro autonomní vozidla, Celostátní průzkum dopravního chování Česko v pohybu a projekt Alkálie týkající se opatření pro prodloužení životnosti vozovek s cementobetonovým krytem v souvislosti s omezením přísunu alkálií z externích zdrojů.

Dne 11. března 2020 prohlásila WHO šíření koronaviru COVID-19 za pandemii.

Začátek tohoto období poznamenala pokračující pandemie koronavirového onemocnění COVID-19. Zaměstnanci i vedoucí pracovníci si museli zvyknout na práci z domova. 1. 2. 2021 – do funkce ředitele byl opět jmenován Ing. Jindřich Frič, Ph.D. 6. 9. 2021 – získali jsme cenu HR Excellence in Research, která je známkou kvality v péči o lidské zdroje ve výzkumné a akademické sféře.

V této etapě jsme pokračovali v rozvoji automatizace v dopravě a věnovali se i dalším technologiím. V lednu 2021 vznikla Oblast vodíkových technologií zaměřená na využití vodíku v dopravě. O rok později její pracovníci založili Národní centrum vodíkové mobility (NAHYC-m). Od začátku roku 2022 započala svou činnost Oblast Metodického centra – terapie a poradenství v dopravě, která se zaměřila na nápravu problematických řidičů. Mezi významné projekty z oblasti životního prostředí patřil Detailní monitoring PAU v ovzduší (Norské fondy 2021–2024).

V roce 2022 byla dokončena dvouletá rekonstrukce hlavní budovy sídla v Brně. Střechy budov jsme využili k umístění solárních panelů.