Čeština
English
Co stojí za nárůstem fatálních následků dopravních nehod?
Tisková zpráva
21. 01. 2019, OstravaV roce 2018 došlo jak v oblasti usmrcených, tak těžce zraněných osob k meziročnímu nárůstu, díky čemuž nedošlo ke splnění ani jednoho z uvedených strategických cílů Národní strategie bezpečnosti silničního provozu 2011-2020 (NSBSP). V důsledku dopravních nehod na pozemních komunikacích v České republice bylo v uplynulém roce usmrceno 565 osob, tj. meziročně o 63 více (+ 13 %), těžce zraněno pak 2 465 osob, meziročně o 126 více (+ 5 %). V obou sledovaných parametrech se tak nepovedlo navázat na historicky nejnižší počty evidované právě v roce 2017.
„Vyjma 3 kategorií z oblasti dílčích cílů NSBSP – usmrcených cyklistů, usmrcených vinou řidičů nákladních automobilů a těžce zraněných vinou mladých řidičů všechny ostatní kategorie překročily stanovené předpoklady.“ říká Ing. Jindřich Frič, Ph.D., ředitel Centra dopravního výzkumu, v. v. i. a dodává: „Meziroční nárůst fatálních následků dopravních nehod byl způsoben především nepřiměřenou rychlostí, bezprecedentní - téměř 50% - byl nárůst v oblasti usmrcených v důsledku vlivu alkoholu a jiných návykových látek. Z pohledu kategorie účastníků silničního provozu dramaticky vzrostly fatální následky nehod motocyklistů, meziročně také vzrost počet usmrcených chodců. Nejvyšší relativní nárůst byl evidován u dětí, kterých bylo usmrceno 19, meziročně o 10 více. Historicky nejvíce bylo těžce zraněno seniorů (nad 65 let).“
Nepřiměřená rychlost
Nejvyšší podíl ze všech dílčích cílů je dlouhodobě evidován jak v oblasti usmrcených, tak těžce zraněných u nepřiměřené rychlosti. Vloni se na všech usmrcených podílela 39 % (218 usmrcených), na těžce zraněných pak 29 % (713 těžce zraněných). Např. v Ústeckém kraji činil podíl usmrcených vlivem nepřiměřené rychlosti 57 % (21 usmrcených), na Vysočině pak podíl těžce zraněných 43 % (50 těžce zraněných). Meziročně vzrostl počet usmrcených o 42 osob, jen ve Středočeském kraji bylo usmrceno o 23 osob více, v Moravskoslezském pak o 13 osob více. V důsledku nepřiměřené rychlosti bylo meziročně těžce zraněno o 87 osob více, v Jihomoravském kraji + 36, Královéhradeckém + 22, ve Středočeském pak + 21.
Motocyklisté
Od roku 2010, kdy bylo usmrceno 96 motocyklistů, byla loňská bilance (91) nejhorší. Vysoký meziroční nárůst byl evidován také v oblasti těžce zraněných motocyklistů. Motocyklisté se na všech usmrcených podíleli 16 %, na těžce zraněných pak 20 %. Např. v Libereckém kraji činil podíl usmrcených motocyklistů 29 % (6 usmrcených), na těžce zraněných se v uvedeném kraji pak motocyklisté podíleli 27 % (25 těžce zraněných). Meziročně bylo usmrceno o 27 motocyklistů více, Středočeský kraj evidoval nárůst o 8 usmrcených, Moravskoslezský + 5 a Jihomoravský + 4.
V rámci ČR bylo evidováno o 70 těžce zraněných motocyklistů více, o 29 vzrostl počet v Jihomoravském, o 22 pak v Moravskoslezském kraji.
Alkohol a jiné návykové látky
Nejvíce usmrcených v důsledku alkoholu a jiných návykových látek od roku 2011. V roce 2018 bylo usmrceno 76 osob, meziročně o 24 více (+ 46 %), těžce zraněno pak 233 osob, meziročně o 19 více (+ 9 %). Přibližně každá 8. osoba byla v roce 2018 usmrcena v důsledku alkoholu a jiných návykových látek; nejvíce, 33 usmrcených (meziročně + 10), zavinili řidiči pod vlivem alkoholu 1,5‰ a více, 4 osoby usmrtili viníci s nejnižší hladinou alkoholu (do 0,24‰). Devítiprocentní podíl alkoholu byl pak evidován na těžce zraněných osobách. Nejvíce usmrcených (10) v důsledku alkoholu a jiných návykových látek bylo evidováno ve Středočeském, Jihočeském a Moravskoslezském kraji (zde byl evidován také nejvyšší meziroční nárůst o 7 usmrcených osob). Nejvyšší podíl (44 %) byl pak evidován v Královéhradeckém kraji, kde byly usmrceny 4 osoby. V Pardubickém kraji bylo těžce zraněno v důsledku alkoholu a jiných návykových látek 24 osob, tj. 17% podíl na všech těžce zraněných osobách v rámci uvedeného kraje. Nejvyšší meziroční nárůst (+16) v oblasti těžce zraněných byl pak evidován v Královéhradeckém kraji.
Stárnoucí populace
V roce 2018 bylo evidováno historicky nejvíce (551) těžce zraněných seniorů, tj. osob nad 65 let věku (pozn. k dispozici detailní data od roku 2006). K nárůstu došlo také v oblasti usmrcených seniorů (136). Celorepublikový podíl seniorů na všech usmrcených osobách činil 24 %, tzn., že přibližně každá 4. usmrcená osoba byla starší 65 let! Např. v Královéhradeckém kraji se však senioři podíleli na všech usmrcených 44 %. Na těžce zraněných činil podíl seniorů 22 %, v hl. m. Praze však stárnoucí populace tvořila rovnou třetinu těžce zraněných! Meziročně bylo těžce zraněno o 50 seniorů více, v Jihomoravském kraji bylo těžce zraněno o 31 seniorů více, v hl. m. Praze pak o 23.
Chodci
Za „dílčí úspěch“ lze považovat historicky nejnižší počet těžce zraněných chodců (517), naopak usmrceno bylo 113 chodců, meziročně o 12 více. Jen v hl. m. Praze bylo meziročně usmrceno o 14 chodců více, v Jihomoravském kraji pak + 8. Každá 5. usmrcená osoba byla chodcem (20% podíl), v hl. m. Praze činil podíl usmrcených chodců 81 %! Z 31 usmrcených osob v hl. m. Praze bylo 25 chodců. V rámci ČR se chodci podíleli na všech těžce zraněných 21 %, v hl. m. Praze však 52 %. Shodně o 12 těžce zraněných chodců více bylo meziročně evidováno v hl. m. Praze a také v Královéhradeckém kraji.
Děti
Nejvíce usmrcených dětí od roku 2007. Nejvyšší relativní nárůst byl evidován v oblasti usmrcených dětí (celkem 19), významně však stoupl také počet těžce zraněných dětí. Z věkového srovnání bylo 8 usmrcených dětí mladších 6 let (meziročně + 4), 4 ve věku 6 až 9 let a 7 pak ve věku 10 až 14 let (meziročně + 6). Nejvíce dětí (4) bylo usmrceno v Olomouckém kraji, další 3 pak ve Středočeském kraji. Meziročně vzrostl počet těžce zraněných dětí o 21 osob, nejvíce (o 8) ve Středočeském kraji, v Jihočeském kraji pak + 7, v Královéhradeckém + 6.
Krajské srovnání
U 8 krajů došlo meziročně k nárůstu počtu usmrcených i těžce zraněných osob. Meziročně nejvíce usmrcených osob bylo evidováno ve Středočeském kraji (+ 43), který se se 106 usmrcenými vrátil na totožnou hodnotu z roku 2016. Druhý nejvyšší meziroční nárůst (+ 14 osob) byl evidován (zejména díky tragické bilanci chodců) v hl. m. Praze. Nejvyšší meziroční nárůst v oblasti těžce zraněných byl pak evidován v Jihomoravském kraji, kde došlo k 36% nárůstu. Detailní informace jsou obsahem tabulky níže.
Přehled roku 2018 z pohledu NSBSP je k dispozici zde. V průběhu roku bude zveřejněná ucelená informace k plnění NSBSP v roce 2018, která bude zveřejněná zde.