Litva dokázala za deset let snížit počet úmrtí na silnicích o 50 %, Česko o 31 %

Tisková zpráva

15. 6. 2022, tisková zpráva Evropské rady pro bezpečnost v dopravě (ETSC) [1]

Litva se stala vítězem letošního ročníku Ceny Evropské rady pro bezpečnost v dopravě (ETSC), která se uděluje za výrazné zlepšení v oblasti bezpečnosti silničního provozu. Byla jedinou zemí Evropské unie, které se v posledním desetiletí povedlo snížit počet úmrtí na silnicích na polovinu. Z evropských zemí mimo EU si lépe vedlo pouze Norsko, kde došlo ke snížení o 52 %.

Mezinárodní panel dopravně-bezpečnostních expertů vyzdvihl osm klíčových prvků, které pomohly Litvě v období 2011–2021 dosáhnout úspěchu:

1. Dlouhodobý národní program bezpečnosti silničního provozu, jehož cílem je do roku 2030 snížit počet úmrtí o dalších 50 % a do roku 2050 dosáhnout nulového počtu úmrtí (tzv. Vize nula).
2. Hloubková analýza všech smrtelných dopravních nehod (od roku 2019).
3. Vývoj nového informačního systému o dopravních nehodách a jejich následcích, který je navržen tak, aby integroval přesné statistiky o usmrcených a zraněných na silnicích spolu s údaji z nemocnic.
4. Celostátní program zaměřený na kontrolu přechodů pro chodce a zvýšení úrovně jejich bezpečnosti (od roku 2018).
5. Zásadní rozšíření cyklistické infrastruktury v hlavním městě Vilnius ze 40 km v roce 2015 na 160 km do roku 2023.
6. Radary k úsekovému měření rychlosti instalované v roce 2018 na 81 úseků silnic + více než 400 radarů k profilovému měření rychlosti (tj. 30, resp. 143 radarů daného typu na milion obyvatel).
7. Nulová tolerance alkoholu v krvi pro profesionální a začínající řidiče a 0,4 g/l pro všechny ostatní.
8. Alkoholové zámky jako alternativa k zákazu řízení za jízdu pod vlivem alkoholu (od roku 2019).

Vidmantas Pumputis z litevského Ministerstva dopravy a komunikací byl na dnešním předání ceny dotázán, co si mohou ostatní země vzít za příklad. Po delším zamyšlení upřímně odpověděl „statečnost při přijímání ne vždy populárních opatření“.

Bilance dekády 2011–2021 v Evropě

Podle dnes vydané zprávy ETSC o vývoji bezpečnosti silničního provozu v Evropě se „evropské sedmadvacítce“ podařilo v období 2011–2021 snížit počet úmrtí na silnicích EU o 31 %. Necelých 20 000 obětí za loňský rok lze považovat za „úspěch“, stále to ovšem znamená, že každý den zemře při nehodách v EU více než 50 lidí denně.

Na poklesu počtu obětí se ale významnou měrou podílela pandemie Covid-19, respektive změny v mobilitě, které ji provázely. Podle zprávy ETSC se počet úmrtí na silnicích v zemích EU27 v roce 2021 snížil o bezprecedentních -13 % ve srovnání s rokem 2019. Není ovšem zaručeno, že tento pokrok bude možné udržet, pokud se intenzita dopravy vrátí do stavu před pandemií.

Nejvýraznější pokles mezi členskými zeměmi EU zaznamenala Litva (-50,5 %), za hranicemi EU Norsko ( 52,4 %). Česká republika se s poklesem fatalit o -31,3 % řadí k evropskému průměru a patří jí 14. příčka– viz graf 1.

Graf 2 ukazuje počet usmrcených při dopravních nehodách po přepočtu na milion obyvatel. Na první příčce skončilo opět Norsko (15 usmrcených na milion obyvatel), následované Maltou (17 usmrcených na milion obyvatel) a Švédskem (18 usmrcených na milion obyvatel). Na opačném chvostu se nachází Rumunsko (93 usmrcených na milion obyvatel). Litvě se už nepodařilo udržet svůj výborný výsledek z předchozího srovnání a klesla do zóny evropského podprůměru na 22. místo (53 usmrcených na milion obyvatel). Česko obsadilo s 50 usmrcenými na milion obyvatel celkově 20. místo, přičemž evropský průměr v roce 2021 činil 45 obětí na milion obyvatel (v roce 2011 to bylo 66).

Antonio Avenoso, výkonný ředitel ETSC, k bilanci uvedl: „V posledních dvou letech došlo ke značnému poklesu počtu úmrtí na silnicích, a to především díky pandemii Covid-19. Pandemie však Evropu neimunizovala proti úmrtím a zraněním na silnicích. Na evropských silnicích každoročně umírá 20 000 lidí a zlepšení tohoto stavu bude vyžadovat tvrdou práci, politickou vůli a investice. Litva je skvělým příkladem země, která tento problém řeší na více frontách: strategické plánování, řízení pod vlivem alkoholu, rychlost, infrastruktura i prosazování předpisů. Její ocenění považuji za zasloužené.“

Evropská komise v současné době reviduje směrnici upravující pravidla pro udělování řidičských průkazů v EU. Podle ETSC by se minimální věk pro získání řidičského oprávnění neměl snižovat a mělo by být zavedeno takzvané odstupňované řidičské oprávnění (graduated driver licensing [3]). To má velký potenciál ochránit mladé řidiče před množstvím rizikových situací, jako je řízení po požití alkoholu nebo v pozdních nočních hodinách. ETSC rovněž požaduje, aby se vyšší standardy výcviku, které se v současnosti uplatňují na řidiče nákladních vozidel a autobusů, rozšířily i na řidiče dodávek. Ředitelka pro politiku ETSC Ellen Towsendová k uvedenému uvedla: „Mladí a nezkušení řidiči jsou vystaveni vyššímu riziku zranění sebe i ostatních. Změna pravidel jim může pomoci získat zkušenosti postupně a v bezpečnějším prostředí, a ochránit tak všechny před možnou tragédií.“

Plný text výroční zprávy ETSC je ke stažení zde [2].

Zdroj: https://etsc.eu/lithuania-awarded-road-safety-prize-after-deaths-fall-more-than-50-in-a-decade/ [1]

Komentář Centra dopravního výzkumu, v. v. i.

Česká republika se v evropských srovnáních bezpečnosti silničního provozu již víceméně tradičně řadí k zemím s průměrným výsledkem. V tuzemsku lze nalézt řadu systémových nedostatků (např. zdlouhavé prosazování změn či absence databáze s přesnými statistikami o ději dopravní nehody spolu s údaji z nemocnic), ale také řadu pozitiv. Kladný bod lze Česku připsat například za Strategii BESIP 2021–2030 [4], v níž jsou taxativně stanoveny cíle, kterých chce země v oblasti bezpečnosti silničního provozu dosáhnout. Hlavním strategickým cílem je snížení počtu úmrtí a těžkých zranění v souvislosti s dopravními nehodami o 50 % oproti výchozímu stavu, tj. průměru z let 2017–2019. Na Strategii navazují dvouleté akční plány, které definují opatření podporující dosažení uvedených cílů [5]. Akční plán pro období 2023–2024 je aktuálně v přípravě.

Statistiky průběžného plnění cílů jsou veřejně dostupné na webu Centra dopravního výzkumu, v. v. i. (CDV), v sekci VIZE NULA (https://www.cdv.cz/vizenula). Lze si prohlédnout plnění v jednotlivých letech i krajích ČR a údaje lze rozdělit podle konkrétních klíčových ukazatelů – viz obrázek 1.

V roce 2021 bylo v České republice v důsledku dopravních nehod na pozemních komunikacích usmrceno 470 a těžce zraněno 1 624 osob. Ve srovnání s předpoklady Strategie BESIP 2021–2030 tak bylo usmrceno o 32 osob méně (-6 %) a těžce zraněno o 527 osob méně (-25 %).

Srovnání podle klíčových ukazatelů ukazuje, že předpoklady se v případě usmrcených osob nepodařilo plnit ve skupině motocyklistů, cyklistů, řidičů nákladních automobilů jako viníků a seniorů. V případě osob těžce zraněných byly všechny klíčové ukazatele pod hodnotami předpokladů (viz tab. 1).

Motocyklisté se na všech usmrcených v uvedeném období podíleli 17 %. Nejvíce usmrcených bylo evidováno v Královéhradeckém kraji (13), kde se motocyklisté na všech usmrcených osobách podíleli alarmujícími 34 %. Strategie BESIP 2021–2030 přitom předpokládala v uvedeném kraji maximálně 3 usmrcené motocyklisty. Dobře si naopak v tomto ukazateli vedl Kraj Vysočina (viz graf 3).

Srovnání dle krajů ukazuje, že v uplynulém roce se vytyčené předpoklady v případě usmrcených osob nepodařilo naplnit v 5 krajích: Olomouckém, Královéhradeckém, Zlínském, hl. m. Praze a Karlovarském kraji. V případě těžce zraněných osob byly předpoklady ve všech krajích splněny (viz tab. 2).

Detailní aktualizované informace nejen o krajských klíčových ukazatelích včetně možností filtrování výsledků jsou k dispozici na webu https://www.cdv.cz/vizenula.

Zdroje:
[1] Evropská rada pro bezpečnost v dopravě (ETSC). (15. 6. 2022). Lithuania awarded road safety prize after deaths fall more than 50% in a decade [tisková zpráva ETSC]. Brusel, Belgie: ETSC.https://etsc.eu/lithuania-awarded-road-safety-prize-after-deaths-fall-more-than-50-in-a-decade/
[2] Evropská rada pro bezpečnost v dopravě (ETSC). (2022). Ranking EU progress on road safety: 16th road safety performance index report [výroční zpráva ETSC]. Brusel, Belgie: ETSC. https://etsc.eu/wp-content/uploads/16-PIN-annual-report_FINAL_WEB_1506_2.pdf
[3] Evropská rada pro bezpečnost v dopravě (ETSC). (28. 10. 2021). Young drivers: call for EU to mandate zero-tolerance alcohol and drug limits and graduated driving licences [tisková zpráva ETSC]. Brusel, Belgie: ETSC. https://etsc.eu/young-drivers-call-for-eu-to-mandate-zero-tolerance-alcohol-and-drug-limits-and-graduated-driving-licences/
[4] Ministerstvo dopravy. (2021). Strategie BESIP 2021–2030. MD, Oddělení BESIP. https://besip.cz/getattachment/Pro-odborniky/Narodni-strategie-BESIP/Aktualni-strategie/Strategie-BESIP-2021-2030_ceska-verze-final_pro-WEB.pdf?lang=cs-CZ
[5] Ministerstvo dopravy. (2021). Akční plán Strategie BESIP 2021–2030 pro období 2021–2022. MD, Oddělení BESIP. https://besip.cz/getattachment/Pro-odborniky/Narodni-strategie-BESIP/Aktualni-strategie/Priloha-1-%E2%80%93-Akcni-plan.pdf?lang=cs-CZ

Kontakty:
Mgr. Eva Šragová, výzkumná pracovnice, Divize dopravního inženýrství, bezpečnosti a strategií
eva.sragova@cdv.cz, +420 770 112 494

Ing. Lukáš Kadula, výzkumný pracovník, Divize dopravního inženýrství, bezpečnosti a strategií
lukas.kadula@cdv.cz, +420 778 888 359

Kontakt pro novináře:
Šárka Želinská, vedoucí Úseku marketingu
sarka.zelinska@cdv.cz, +420 778 737 336
Centrum dopravního výzkumu, v. v. i., Líšeňská 33a, 636 00 Brno

---

 

• TZ: Litva dokázala za deset let snížit počet úmrtí na silnicích o 50 %, Česko o 31 %  ( 555,98 KB)