Čeština
English
Návykové látky a jejich vliv na bezpečnost silničního provozu
Jaké priority řešíme u nás a ve světě?
Tisková zpráva
04. 09. 2018, BrnoAlkohol a další návykové látky představují významné riziko pro dopravní bezpečnost. Při dopravních nehodách způsobených pod vlivem alkoholu nebo drog zemře v České republice každoročně více než 50 lidí. S rostoucí hladinou alkoholu či drog roste u řidičů nejen riziko zaviněných, ale i nezaviněných dopravních nehod.
Přestože je Česká republika zemí s vysokou spotřebou alkoholu a řízení pod jeho vlivem si každoročně vybírá daň v podobě zmařených lidských životů a následků na zdraví, podíl nehod způsobených alkoholem či drogami je u nás v porovnání s některými západními zeměmi relativně nízký. Významnou roli v tom hraje fakt, že Česká republika má jako jedna z mála států zaveden režim nulové tolerance k alkoholu v dopravě. Kromě nás má nulovou hranici u všech skupin řidičů také Maďarsko, Rumunsko, Estonsko, Srbsko, Rusko, Ukrajina a Slovensko. Několik dalších zemí, kupříkladu Německo, Chorvatsko, Řecko, zavedlo stejné opatření, ale pouze u nových nebo profesionálních řidičů.
Jak alkohol obecně mění rozpoznávací schopnosti řidiče?
Alkohol ovlivňuje naše smyslové vnímání a následně také motorické reakce. Jsme pomalejší, vidění se nám zužuje (dochází k tzv. tunelovému vidění), méně rozlišujeme barvy. Zhoršená je také schopnost vyhodnocovat situace. Řidič zkresleně posuzuje rychlost vlastní, ale i ostatních vozidel. Vždy samozřejmě závisí na množství alkoholu v krvi a současně na individuálních dispozicích člověka ‐ jak na konkrétní míru alkoholu reaguje. „Největším problémem ale zůstává tendence k odlišnému vyhodnocení rizikových situací. Narůstá řidičovo sebevědomí a s tím spojené přeceňování vlastních schopností. Pod vlivem alkoholu má často pocit, že řídí dobře a že situaci plně zvládá,“ uvádí Pavel Řezáč, ředitel Divize dopravních technologií a lidského faktoru Centra dopravního výzkumu. Tomu odpovídá i počet obětí.
U alkoholu je možné poměrně přesně odhadovat, jak se bude v těle chovat. I když všichni lidé nejsou stejní a působení ethylalkoholu je individuální, pořád lze vystopovat celkem jasné zákonitosti. U běžných konzumentů alkoholu proto nemusíme alkohol zakazovat, jde spíše o oddělení pití a řízení. Často tak postačí naučit se spočítat si hladinu alkoholu v krvi i rychlost odbourávání a je možné pití i řízení vhodně naplánovat.
Jak řidiče ovlivňují drogy?
U drog je ve srovnání s alkoholem situace odlišná. Nejenže na ně reaguje každý člověk zcela jinak, ale i sama účinná látka se může případ od případu výrazně lišit. „Zatímco o alkoholu toho víme hodně, drogy zůstávají velkou neznámou. Jejich účinky jsou málo prozkoumané. Dalším problémem je i kombinace různých látek a jejich dopad na uživatele,“ říká Kathy Steward, expertka mezinárodní komise ICADTS (The International Council on Alcohol, Drugs and Traffic Safety). Asi nejzávažnějším problémem je v současné době užívání marihuany. Mezi mladými lidmi množství jejich konzumentů stále roste. Konzumace marihuany přitom zvyšuje riziko dopravní nehody v průměru na dvojnásobek a řízení pod vlivem je v České republice trestným činem. Mnoho uživatelů konopí šokuje, že na rozdíl od alkoholu může být THC, účinná psychoaktivní látka obsažená v konopí, v těle zjistitelná i po třech týdnech od konzumace. „Nezbývá nám, než klientům říci, že si prostě musejí vybrat, jestli chtějí užívat marihuanu nebo řídit. Obojí totiž skloubit nelze, pokud se nechtějí dostat do konfliktu se zákonem,“ říká psycholožka a lektorka rehabilitačních programů pro řidiče Veronika Kurečková z Centra dopravního výzkumu.
Ještě větší problém však nastává u chronicky nemocných, především pak u seniorů. Pro mnohé z nich je užívání marihuany jedinou účinnou úlevou od zdravotních potíží. Někteří z nich jsou přitom řidiči a řidičský průkaz nutně potřebují. Dnes u těchto pacientů neumíme jednoznačně určit, do jaké míry užívání konopí pro léčebné účely ovlivňuje způsobilost k řízení. A v tom je právě zakopaný pes. Neexistuje totiž pouze jeden druh konopí s přesně odhadnutelným složením. Vedle metod pěstování ovlivňuje poměr účinných látek především konkrétní genotyp rostliny. Existuje řada druhů marihuany a jejich složení doposud není přesně zmapováno.
Genotypování konopí
Dr. Jan Šafář z Ústavu experimentální biologie potvrzuje, že právě genotypování konopí může být jednou z cest, jak v budoucnu umožnit legální užívání alespoň některých druhů a to možná i pro řidiče. „V současnosti toho o varietách konopí nevíme dost. Je zapotřebí zmapovat jak genetický profil rostliny, tak i její chemické složení, a vytvořit aktualizovanou databázi,“ dodává. Účinky jednotlivých druhů na řízení by měly být následně otestovány. „Je teoreticky možné, že se nám podaří specifikovat dostupné druhy marihuany, které mohou být léčebně účinné a přitom pro řidiče zcela bezpečné. Zatím to ale s jistotou nevíme,“ doplňuje Veronika Kurečková z Centra dopravního výzkumu.
Léková závislost – nenápadná hrozba
Způsobilost k řízení mohou ovlivňovat i běžné léky, které jsou mezi lidmi velmi rozšířené a jejich užívání stále roste. Nebezpečím tak mohou být antihistaminika, léky na vysoký tlak či cukrovku, různé druhy psychofarmak. Rizikem jsou například léky na spaní, a to i ty nejmodernější, které přesto zvyšují riziko nehody téměř trojnásobně. Statisticky jsou tak nebezpečnější než marihuana (viz obrázek níže: Častost výskytu návykových látek ve vazbě na riziko nehody).
Velkým problémem jsou například opioidy, používané k léčbě chronické bolesti. „V zahraničí existují výzkumy vlivu těchto látek na řízení. U nás však doposud žádný systematický výzkum neproběhl. Nemáme dost dat, abychom mohli zjistit, jakým způsobem a do jaké míry opioidy u českých pacientů způsobilost k řízení ovlivňují,“ říká Aleš Zaoral, psycholog z Centra dopravního výzkumu, který ve spolupráci s lékaři a psychology z Fakultní nemocnice Brno‐Bohunice v současnosti připravuje podrobný výzkum této problematiky.
Výše uvedená tabulka sleduje četnost výskytu užívání návykových látek a současně riziko nehody. Vychází z dat získaných v rámci mezinárodního výzkumného projektu DRUID (Driving under the Influence of Drugs, Alcohol and Medicines), který shrnuje data z 13 sledovaných zemí. Tabulka ukazuje, že nejvyšší míra rizika je při užívání alkoholu v hladinách vyšších než 1,2 promile a také kombinace alkoholu a drog. Riziko nehody však zvyšují i další drogy a léky.
Návykové látky však nejsou rizikem jen u řidičů motorových vozidel. Statistiky například ukazují, že zatímco u řidičů aut bývá prokázán alkohol u zhruba 4 procent jimi zaviněných nehod, u cyklistů to je 27 a u chodců 12 procent. Lidé pod vlivem alkoholu či drog představují v dopravě riziko i komplikaci, ať již jedou autem, na kole, jdou pešky či například využijí hromadnou dopravu. S jistou mírou zjednodušení se tak dá říci, že alkohol a drogy do dopravního provozu nepatří, bez ohledu na to, kdo z účastníků je užívá.
JAKÁ OPATŘENÍ PROTI NÁVYKOVÝM LÁTKÁM V DOPRAVĚ ZAVÉST?
Bodový systém: většinou nepopulární, ale účinný
Na snižující se následky dopravních nehod v důsledku vlivu alkoholu v České republice mělo jednoznačný vliv zavedení bodového hodnocení řidičů účinné od 1. 7. 2006 a jeho důsledné uplatňování.
K významnému snížení usmrcených došlo také v roce 2012. V září vypukla takzvaná „metanolová aféra“, kdy v Česku a Polsku došlo k sérii otrav metanolem.
Řidiči za alkohol v dopravě platí vysoké pokuty a přicházejí o body. Většina z nich ale také přijde o řidičské oprávnění a před návratem za volant musí na psychologické vyšetření. To ale stále nestačí.
Rehabilitační program pro řidiče v ČR zatím stále v přípravách
Jednou z velmi účinných možností, jak snížit opakované jízdy pod vlivem alkoholu nebo návykových látek, jsou rehabilitační programy pro řidiče, kterým je opakovaně odebráno řidičské oprávnění. Jde o terapeuticko‐vzdělávací cyklus, jehož cílem je změna postojů a životního stylu rizikových řidičů, vedený speciálně vyškolenými psychology. S velmi přesvědčivými výsledky se realizují ve všech zemích EU, včetně Slovenska. Plošné zavedení rehabilitačních programů v ČR je zatím ve fázi legislativních příprav. V České republice rehabilitace probíhají jen v rámci pilotní studie a prochází jimi jen malé procento řidičů. Hodnocení pilotáže přitom ukazuje výrazné snížení recidivy nebezpečného chování za volantem. Že to není náhoda, dokazuje i studie, kterou Centrum dopravního výzkumu realizovalo ve spolupráci s neurovědci ze Středoevropského technologického institutu CEITEC. „Pomocí vyšetření v magnetické rezonanci jsme zjistili, že po absolvování rehabilitačních programů dochází ke zvýšené aktivaci některých oblastí mozku a obecně roste schopnost spolupráce,“ dodává Daniel Shaw z CEITEC.
Zatím jsou u nás povinná pouze psychologická vyšetření, která dokáží odhalit zejména extrémní případy. Nejdou ale do hloubky a jako opatření nestačí. „Přistižení řidiči by proto měli projít nejen vyšetřením u psychologa, ale také vyšetřením vylučujícím závislost a především zmíněným rehabilitačním programem, v němž získají důležité informace a znalosti i prostor uvažovat o změnách svého životního stylu,“ říká Petr Zámečník, dopravní psycholog a výzkumný pracovník Centra dopravního výzkumu.
Alkoholový zámek
Dalším možným opatřením v boji proti alkoholu za volantem je alkoholový zámek. Jedná se o zařízení, které opilému řidiči znemožní nastartovat vozidlo a odjet. Mnohé v současnosti dodávané alkoholové zámky jsou technologicky na velmi vysoké úrovni a prakticky vylučují možnost tento mechanismus obejít. Řada výrobců automobilů dokonce podobná zařízení montuje do nových vozů sériově. Zkušenosti ze zahraničí nicméně ukazují, že poté, co je alkoholový zámek z vozidla odstraněn, se řidiči často vracejí k zažitým zvykům a znovu sedají za volant opilí. „Alkoholové zámky proto fungují jedině tehdy, pokud řidiči současně projdou právě zmíněným rehabilitačním kurzem, v němž dostanou příležitost změnit své postoje a motivaci a nastaví si svoji vlastní strategii, jak se do budoucna jízdám pod vlivem alkoholu vyhnout,“ vysvětluje Veronika Kurečková, psycholožka a terapeutka z Centra dopravního výzkumu.
Finská zpráva z roku 2013, která vychází z dat za poslední čtyři roky, poukazuje na skutečnost, že míra recidivy při užití alkoholového zámku je významně nižší (necelých 6 %), zatímco obvyklá míra recidivy pachatelů, kteří nebyli součástí programu alkoholového zámku, se ve Finsku pohybuje kolem 30 %.
Změna systému autoškolství
Základním problémem české dopravy je v současné době systém přípravy řidičů. „Když klienty v rámci rehabilitačních programů seznamujeme s problematikou alkoholu a drog, často se podivují, proč se tyhle informace nedozvěděli už v autoškole. A mají naprostou pravdu,“ říkají lektoři rehabilitačních programů. Problémů, s nimiž se české autoškoly potýkají, je celá řada, od kolísavé úrovně výuky, až po malý důraz na bezpečnost a životní styl.
Situaci by mohla pomoci zlepšit novelizace Zákona o autoškolství, která je v přípravě. Počítá jak se zavedením minimálních standardů do výuky v autoškolách, tak i s dalšími preventivními opatřeními, jako je například řidičské oprávnění na zkoušku a preventivní rehabilitační programy, zvláště pro začínající problematické řidiče.
Kontakty po odborné stránce z Centra dopravního výzkumu, v. v. i.
- PhDr. Pavel Řezáč, Ph.D., ředitel Divize dopravních technologií a lidského faktoru, pavel.rezac@cdv.cz
- Mgr. Veronika Kurečková, psycholog a výzkumný pracovník, veronika.kureckova@cdv.cz
Kontakt po organizační stránce
- Šárka Želinská, vedoucí úseku marketingu, tel. 778 737 336, e‐mail: sarka.zelinska@cdv.cz
Dále k tématu:
Následky dopravních nehod v důsledku vlivu alkoholu
V loňském roce zavinily osoby pod vlivem alkoholu 4 251 nehod (tj. 4,1 % z celkového počtu), při těchto nehodách bylo usmrceno 48 osob (tj. 9,6 % z celkového počtu), těžce zraněno 203 osob a lehce 1 750 osob. Ve vyčíslení celospolečenských ztrát z dopravní nehodovosti se jedná o celkové ztráty ve výši 3,14 mld. Kč.
„Tématu alkoholu a návykových látek je v České republice dlouhodobě věnována prioritní pozornost, o čemž svědčí i fakt, že je toto téma jedním z dílčích cílů Národní strategie bezpečnosti silničního provozu“, uvádí jeden z hlavních tvůrců tohoto dokumentu, Josef Mikulík z Centra dopravního výzkumu. Dlouhodobý vývoj počtu usmrcených osob v důsledku vlivu alkoholu je zřejmý z uvedeného grafu.
Nejvíce nehod i usmrcených vlivem vysoké hladiny alkoholu
Je neuvěřitelné, kolik řidičů riskuje, usedne za volant v opilosti a způsobí dopravní nehodu. Ti, kterým bylo naměřeno nad 1,5 ‰, v uplynulém roce zavinili 57 % z těchto nehod. „Zmíněná promile orientačně znamenají, že muži před jízdou požili přibližně pět a ženy tři piva. U těchto osob je míra rizika způsobení nehody 22krát vyšší než u střízlivé osoby“, vysvětluje Lukáš Kadula, analytik následků dopravních nehod z Centra dopravního výzkumu. Drogy, resp. návykové látky, se na dopravních nehodách s podílem alkoholu a návykových látek podílely 7 % (viz graf níže, součet 2 % + 5 % = 7 %).
V roce 2017 pak v důsledku vlivu alkoholu, kdy byla viníkům zjištěna hladina alkoholu vyšší než 1,5 ‰, bylo usmrceno 23 osob.
Nejvyšší závažnost vykazovaly nehody pod vlivem alkoholu od 0,81 ‰ do 1,00 ‰: usmrceno bylo v tomto relativním srovnání 25 osob na 1 000 nehod.
Nadprůměrnou závažnost však vykazovaly také nehody do 0,24 ‰. Prolomení nulové tolerance, tedy povolení malého množství alkoholu, by dosavadní výsledky nepochybně nezlepšily.
Vysoký podíl řidičů nákladních vozidel pod vlivem alkoholu
Zajímavý pohled nabízí srovnání různých viníků dopravních nehod s objemem alkoholu do 0,50 ‰. Nejvíce z nich způsobili řidiči těžkých nákladních automobilů kategorie N3 (vozidla nad 12 t): 28 % v dané kategorii.
Podle některých výzkumů (např. Lenka Šrámková, Policejní prezidium ČR, 2018) se navíc ukazuje, že plných 5 % řidičů nákladních vozidel – profesionálů ‐ přiznává, že občas jezdí pod vlivem návykových látek. Skutečná realita bude pravděpodobně ještě horší.
Evropa má tendenci se přibližovat k nulové toleranci
Plošnou nulovou toleranci k alkoholu mají zatím kromě České republiky zavedenou také v Maďarsku, Rumunsku, Estonsku, Srbsku, Rusku, Ukrajině a na Slovensku. U nás je tato hranice čas od času diskutována, v současné době v souvislosti s úvahami o jejím prolomení u cyklistů. Stejně tak jsou v Evropě zvažovány nové přístupy k postihu řidičů, kteří jsou přistiženi při řízení pod vlivem alkoholu. Není proto bez zajímavosti sledovat, jakým směrem se v těchto otázkách vydávají jiné evropské země, kde mají toleranci k alkoholu za volantem nastavenou mírněji. Situaci v nich sleduje Evropská rada bezpečnosti dopravy (ETSC = European Transport Safety Council, tzn. Evropská rada pro bezpečnost silničního provozu).
Při přepočtu na 10 milionů obyvatel činil v roce 2016 evropský průměr 72 usmrcených v důsledku vlivu alkoholu, v České republice pak 55 osob. Mimo Českou republiku měly ostatní země s „nulovou tolerancí“ v roce 2016 výsledky horší, než je evropský průměr.
Zkušenosti ze zahraničí s pozitivním dopadem na pokles usmrcených
Například v Německu úspěšně pracují na změně postojů řidičů k alkoholu. Za deset let od roku 2006, kdy bylo usmrceno 559 osob, došlo k výraznému poklesu na 225.
Estonsko uvádí, že díky přísnějšímu prosazování postihu řízení pod vlivem alkoholu v roce 2000 dosáhlo za poslední dekádu poklesu v oblasti usmrcených o 89 %.
V Izraeli vedlo navýšení silničních kontrol se zaměřením na alkohol spolu s působením mediálních kampaní vedlo k poklesu usmrcených o 64 %.
V USA je nejúčinnější kombinace alkoholového zámku a rehabilitačního programu
Alkoholový zámek se ukázal jako účinný prostředek vedoucí ke snížení recidivy i v kombinaci s rehabilitačním programem. K těmto závěrům dochází studie 1 , která pracuje s daty ze státu Florida. Vychází ze skutečnosti, že v době od 12 do 48 měsíců po odstranění alcolocku vykazuje tato kombinovaná metoda o 32 % menší recidivu než při použití pouze alkoholového zámku. Florida požaduje, aby se řidiči zúčastnili rehabilitačních programů, pokud mají při alkoholové zkoušce dvakrát v rámci 4 hodin negativní výsledek. Byla publikována také studie, která ukazuje, že ve státech USA, které mají zavedený program alkoholového zámku, je o 15 % méně úmrtí.
Tendence k nulové toleranci
Z přehledu zpráv je zřejmé, že alkohol za volantem je vnímán jako problém pro bezpečnost v dopravě i v evropských zemích, kde nemají zavedenou nulovou toleranci. V Evropě tedy existuje spíše tendence se k nulové toleranci přibližovat, než se jí vzdalovat. Z pohledu České republiky by bylo vhodné nulovou toleranci zachovat.
Kontakty po odborné stránce z Centra dopravního výzkumu, v. v. i.
Nehodovost
- Ing. Veronika Valentová, Ph.D., ředitelka Divize dopravního inženýrství, bezpečnosti a strategií, veronika.valentova@cdv.cz
- Ing. Jiří Ambros, Ph.D., výzkumný pracovník, jiri.ambros@cdv.cz
Statistiky
- Ing. Lukáš Kadula, výzkumný pracovník, lukas.kadula@cdv.cz
Kontakt po organizační stránce
- Šárka Želinská, vedoucí úseku marketingu, tel. 778 737 336, e‐mail: sarka.zelinska@cdv.cz
Doplňující informace:
Národní strategie bezpečnosti silničního provozu (NSBSP)
Velmi zajímavé je srovnání jednotlivých zemí ve vztahu k Národní strategii bezpečnosti silničního provozu (NSBSP). V období let 2012–2016 bylo v České republice oproti jejímu předpokladu v důsledku vlivu alkoholu usmrceno o 228 osob méně, což představuje 43 %. Uplatníme‐li stejnou predikci předpokládaného poklesu i na ostatní země EU, dojdeme k závěru, že téměř všechny země by NSBSP v uvedeném období splnily.
Výjimku tvoří dvě země: Slovensko (+ 11 %) a Lucembursko (+ 77 %). Premiantem v této oblasti by bylo Bulharsko s rozdílem oproti předpokladu o – 57 %. Evropský průměr pak činil – 21 %, tzn., že vývoj v České republice byl ve srovnání s evropským průměrem v období 2012‐2016 významně lepší.
Další zdroje a informace:
Evropská rada bezpečnosti dopravy (European Transport Safety Council) je nezávislá nevýdělečná organizace, jejímž cílem je snižování počtu usmrcených a zraněných v dopravě (www.etsc.eu). Sdružuje zástupce z 32 evropských zemí. Zástupcem za Českou republiku je Centrum dopravního výzkumu, veřejná výzkumná instituce
ETSC: Alkoholové zámky pro dodávky, kamiony a autobusy v celé EU s komentářem CDV - https://www.cdv.cz/tisk/alkoholove‐zamky‐pro‐dodavky‐kamiony‐a‐autobusy‐v‐cele‐eu (únor 2018)