Čeština
English
V Česku provozuje veřejné dobíjecí stanice 54 subjektů
Tisková zpráva
1. března 2021, Ostrava/Brno
Kolik je v Česku dobíjecích stanic? Kolik bodů? A kolik subjektů je provozuje?
Evidence Ministerstva průmyslu a obchodu
22. února 2021 zveřejnilo Ministerstvo průmyslu a obchodu seznam veřejných dobíjecích stanic z Evidence dobíjecích stanic zveřejněný podle § 6 odst. 1 zákona č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách, stav k 31. 12. 2020. Oficiálně tak v České republice bylo na 734 dobíjecích stanicích evidováno 1 516 dobíjecích bodů. „V souvislosti s rozvojem veřejné dobíjecí infrastruktury se nejčastěji hovoří o 3 energetických skupinách: ČEZ, PRE a E.ON, které v součtu provozují 71 % stanic. Více než třetinu (35 %) stanic provozuje ČEZ, 26 % PRE a 10 % E.ON. Nejvíce DC stanic (pozn. rychlejší nabíjení stejnosměrným proudem), celkem 195, provozuje ČEZ, 69 PRE, 51 E.ON a 22 MOL. MPO evidovalo k 31.12.2020 celkem 54 subjektů provozujících veřejné dobíjecí stanice v České republice. V Centrálním registru vozidel bylo k 31.12.2020 evidováno 7 109 bateriových elektrických vozidel kategorie M1, z toho 3 488 bylo registrováno v roce 2020, tj. 49 %. Na jeden dobíjecí bod tak připadalo 4,7 vozidel,“, uvádí Ing. Jindřich Frič, Ph.D., ředitel Centra dopravního výzkumu, v. v. i. Kompletní informace z registru vozidel k vozidlům z Národního akčního plánu čisté mobility budou zveřejněny v průběhu měsíce března.
Pozn. kompletní seznam všech provozovatelů vč. počtu dobíjecích stanic/bodů je k dispozici pod zprávou.
Databáze EAFO
Při srovnání počtu dobíjecích bodů v rámci zemí EU je často používána databáze EAFO (European Alternative Fuels Observatory), kterou však nelze považovat za zcela reprezentativní. Například MPO uvádí 1 516 dobíjecích bodů, EAFO pouze 1 200 a obsahuje mj. informace od zájmových sdružení a asociací. Na druhou stranu (na rozdíl od MPO, které zveřejňovalo oficiální seznam veřejných dobíjecích stanic nepravidelně) je databáze zajímavá z pohledu časových řad. Pro srovnání vývoje dobíjecích bodů s počtem registrovaných nových osobních bateriových elektrických vozidel (BEV) zjistíme, že na 5 BEV připadá v České republice 1 dobíjecí bod. „Poměr pět ku jedné je v podstatě obdobný jako průměr v rámci zemí EU“, říká Ing. Lukáš Kadula z Centra dopravního výzkumu a dodává: „Například v Německu, které v uplynulých 4 letech registrovalo 319 tis. nových osobních BEV, je tento poměr 8:1, ve Francii 6:1 (210 tis. BEV), v Holandsku pak 3:1 (169 tis. BEV). Toto srovnání vychází z dat EAFO a registrací nových osobních vozidel. Data však nezohledňují např. dovozy a registrace starších vozidel, v Česku podle posledních dostupných informací z registru vozidel tvoří tzv. sekundární trh BEV cca pětinu vozidel (18 %). Pokud tedy vezmeme v potaz všechna reálně registrovaná BEV v ČR a porovnáme s oficiálním počtem dobíjecích bodů dle MPO, dojdeme k závěru, že poměr 5 vozidel na 1 bod v podstatě odráží českou realitu.“
Využití dobíjecích stanic
Data o využití jednotlivých dobíjecích stanic jsou neveřejná. Často je v souvislosti s uživatelským chováním uživatelů vozidel s externím dobíjením zmiňovaná studie z Norska, která byla publikovaná v IEA – Global EV Outlook 2017. Většina uživatelů těchto vozidel preferuje nabíjení doma, následuje dobíjení na pracovišti. Obě uvedené varianty spadají mimo veřejnou dobíjecí infrastrukturu. Veřejná dobíjecí stanice pak označuje AC dobíjení s výkonem do 22 kW, komerční dobíjecí stanice pak nejčastěji v případech parkovacích stáních v obchodních domech apod. Rychlé dobíjecí stanice označují v daném případě stanice s výkonem nad 22 kW. Celkem 95 % respondentů v uvedeném průzkumu mělo přístup k nabíjení doma.
Cena dobíjení, lze jezdit i zadarmo
Jak nejlevněji provozovat automobil s externím dobíjením? Kombinace fotovoltaické elektrárny a BEV či PHEV dává řadě lidí smysl. Pomineme-li investice jak do vozidla, tak do elektrárny, energie vyrobená ze slunce je jednak čistá a jednak zdarma. Pokud domácnost/firma nemá k dispozici fotovoltaickou elektrárnu, ale disponuje vozidlem s externím dobíjením, má nárok na zvýhodněnou distribuční sazbu. Výhodou domácího dobíjení je jeho cena, na druhou stranu nelze vozidlo dobít rychlostí veřejné DC stanice. Pokud provozovatel vozidla s externím dobíjením vlastní nemovitost, kde může dobíjet, využívá síť veřejných dobíjecích stanic jako zálohu, nejčastěji v případě delších cest.
Veřejné dobíjení je dražší, zpravidla však nesrovnatelně rychlejší. Cenu veřejného dobíjení si určuje každý provozovatel, zpravidla je v cenících odlišeno pomalejší AC dobíjení a rychlejší DC. Řada provozovatelů nabízí zvýhodněnou cenu/balíčky registrovaným zákazníkům. Obecně platí, že čím rychlejší dobíjení, tím vyšší cena. A tady je potřeba vnímat fakt, že veřejné dobíjení nemůže být z principu cenově srovnatelné s dobíjením domácím či firemním – náklady na výstavbu dobíjecí infrastruktury, rezervaci příkonu, nájemní smlouvy související s nemovitostmi apod. se v ceně dobíjení musí projevit. Ceníky veřejného dobíjení jsou zpravidla k dispozici na webových stránkách provozovatelů, např. https://www.elektromobilita.cz/, https://www.premobilita.cz/, https://www.eon-drive.cz/ a dalších.
CIVINET: Data z čisté mobility na jednom místě
Síť CIVINET, ve spolupráci s Centrem dopravního výzkumu, v. v. i., zveřejňuje na https://www.civinet.cz/cista-mobilita/ informace a aktuální analýzy vozidlového parku a infrastruktury, díky nimž může každý sledovat rozvoj čisté mobility v Česku i v Evropské unii. Informace jsou členěny jak z pohledu EU, detailněji pak v rámci České republiky. Data budou pravidelně aktualizována Centrem dopravního výzkumu, v. v. i., ve spolupráci s Ministerstvem dopravy.
Pozn. E.ON: zdrojová data MPO uvádějí 42 stanic (103 bodů) E.ON Česká republika, s.r.o. a 31 stanic (72 bodů) E.ON Energie, a.s., provozovatelem všech uvedených stanic je E.ON Energie, a.s.
Zdroj vstupních dat: MPO, EAFO, SDA/Centrální registr vozidel, MD, Global EV Outlook 2017
Grafy a tabulky: CDV, Global EV Outlook 2017
Foto: CDV
Dále k tématu:
