Čeština
English
Vliv alkoholu na bezpečnost silničního provozu
Tisková zpráva
28. 05. 2018, BrnoČeská republika má jako jedna z mála zemí zaveden režim nulové tolerance k alkoholu v dopravě. Kromě nás má nulovou hranici u všech skupin řidičů také Maďarsko, Rumunsko, Estonsko, Srbsko, Rusko, Ukrajina a Slovensko. Několik dalších zemí, kupříkladu Německo, Chorvatsko, Řecko,zavedlo stejné opatření, ale pouze u nových nebo profesionálních řidičů.
Dle naší právní úpravy řidič nesmí požít alkoholický nápoj během jízdy ani řídit vozidlo na pozemních komunikacích, případně jet na zvířeti, v takové době po požití alkoholu, kdy by mohl ještě být podjeho vlivem.
Jak alkohol obecně mění rozpoznávací schopnosti řidiče?
Alkohol ovlivňuje naše smyslové vnímání a následně také motorické reakce. Jsme pomalejší, vidění se nám zužuje (dochází k tzv. tunelovému vidění), méně rozlišujeme barvy. Zhoršená je také schopnost vyhodnocovat situace. Řidič zkresleně posuzuje rychlost vlastní, ale i ostatních vozidel. Vždy samozřejmě závisí na množství alkoholu v krvi a současně na individuálních dispozicích člověka ‐ jak na konkrétní míru alkoholu reaguje. „Největším problémem ale zůstává tendence k odlišnému vyhodnocení rizikových situací. Narůstá řidičovo sebevědomí a s tím spojené přeceňování vlastních schopností. Pod vlivem alkoholu má často pocit, že řídí dobře a že situaci plně zvládá“, uvádí Pavel Řezáč, ředitel Divize dopravních technologií a lidského faktoru Centra dopravního výzkumu. Tomu odpovídá i počet obětí.
Vývoj počtu usmrcených v ČR v roce 2017
V loňském roce se vinou požití alkoholu stalo 4 251 nehod (tj. 4,1 % z celkového počtu), při kterých bylo usmrceno 48 osob (tj. 9,6 % z celkového počtu), těžce zraněno 203 osob a lehce 1 750 osob. Ve vyčíslení celospolečenských ztrát z dopravní nehodovosti se jedná o celkové ztráty ve výši 3,14 mld. Kč.
„Tématu alkoholu a návykových látek je v České republice dlouhodobě věnována prioritní pozornost, o čemž svědčí i fakt, že je toto téma jedním z dílčích cílů Národní strategie bezpečnosti silničního provozu“, uvádí jeden z hlavních tvůrců tohoto dokumentu, Josef Mikulík z Centra dopravního výzkumu. Dlouhodobý vývoj počtu usmrcených osob v důsledku vlivu alkoholu je zřejmý z uvedeného grafu.
Nejvíce nehod s vysokou hladinou alkoholu
Je neuvěřitelné, kolik řidičů riskuje a sedá za volant v opilosti. Ti, kterým bylo naměřeno nad 1,5 ‰, v uplynulém roce zavinili 57 % dopravních nehod.„Zmíněná promile znamenají, že muži před jízdou požili zhruba pět a ženy tři piva. U těchto osob je míra rizika způsobení nehody 22krát vyšší než u střízlivé osoby“, vysvětluje Lukáš Kadula, specialista pro analýzu dopravních nehod Centra dopravního výzkumu. Drogy, resp. návykové látky, se na dopravních nehodách s podílem alkoholu a návykových látek podílely 7 % (viz graf níže, součet 2 % + 5 % = 7 %).
V roce 2017 tak důsledku vlivu alkoholu 1,5 ‰ a působení omamných látek zahynulo 23 osob.
Nejvyšší závažnost vykazovaly nehody pod vlivem alkoholu od 0,81 ‰ do 1,00 ‰: usmrceno bylo, podle policejních statistik, 25 osob na 1 000 nehod.
Nadprůměrnou závažnost však vykazovaly také nehody do 0,24 ‰. Prolomení nulové tolerance, tedy povolení malého množství alkoholu, by výsledky nepochybně ještě více zhoršily.
Vysoký podíl řidičů nákladních vozidel
Zajímavý pohled nabízí srovnání různých viníků dopravních nehod s objemem alkoholu do 0,50 ‰. Nejvíce z nich způsobili řidiči těžkých nákladních automobilů kategorie N3 (vozidla nad 12 t): 28 %. Od této skupiny řidičů bychom spíše očekávali profesionálnější přístup.
Bodový systém: většinou nepopulární, ale účinný
Na snižující se následky dopravních nehod v důsledku vlivu alkoholu v České republice mělo jednoznačný vliv zavedení bodového hodnocení řidičů účinné od 1. 7. 2006 a jeho důsledné uplatňování. K významnému snížení usmrcených došlo také v roce 2012. V září vypukla takzvaná „metanolová aféra“, kdy v Česku a Polsku došlo k sérii otrav metanolem. Řidiči za alkohol v dopravě platí vysoké pokuty a přicházejí o body. Většina z nich ale také přijde o řidičské oprávnění a před návratem za volant musí na psychologické vyšetření. To ale stále nestačí.
Rehabilitační program pro řidiče v ČR zatím stále v přípravách
Jednou z velmi účinných možností, jak snížit opakované jízdy pod vlivem alkoholu, jsou rehabilitační programy pro řidiče, kterým je opakovaně odebrán řidičský průkaz. Jde o terapeuticko‐vzdělávací cyklus, jehož cílem je změna postojů a životního stylu rizikových řidičů, vedené speciálně vyškolenými psychology. S velmi přesvědčivými výsledky se realizují ve všech zemích EU, včetně Slovenska. „Plošné zavedení rehabilitačních programů v ČR je zatím ve fázi legislativních příprav. Zatím jimi, kupříkladu v Centru dopravního výzkumu, prochází jen maléprocento řidičů. Přitom na základě studie, kterou jsme realizovali ve spolupráci s neurovědci z CEITECU Masarykovy univerzity je patrné, že rehabilitační program způsobuje výrazné změny u provinilých řidičů. Pomocí vyšetření v magnetické rezonanci jsme zjistili aktivaci center v mozku a jeho odlišnosti po ukončení rehabilitačního programu.“, dodává Pavel Řezáč.
Zatím jsou u nás povinná pouze psychologická vyšetření, která dokáží odhalit zejména extrémní případy. Nejdou ale do hloubky a jako opatření nestačí. „Přistižení řidiči by proto měli projít nejen vyšetřením u psychologa, ale také vyšetřením vylučujícím závislost a především zmíněným rehabilitačním programem, v němž získají důležité informace a znalosti i prostor uvažovat o změnách svého životního stylu“, říká Petr Zámečník, dopravní psycholog a výzkumný pracovník Centra dopravního výzkumu.
Co je to „alkoholový zámek“ a jaký má smysl?
Dalším možným opatřením v boji proti alkoholu za volantem je alkoholový zámek, známý v angličtině jako alcolock. Jedná se o zařízení, které opilému řidiči znemožní nastartovat vozidlo a odjet. Mnohé v současnosti dodávané alkoholové zámky jsou technologicky na velmi vysoké úrovni a prakticky vylučují možnost tento mechanismus obejít. Řada výrobců automobilů dokonce podobná zařízení montuje do nových vozů sériově. Zkušenosti ze zahraničí nicméně ukazují, že poté, co je alkoholový zámek z vozidla odstraněn, se řidiči často vracejí k zažitým zvykům a znovu sedají za volant opilí. „Alkoholové zámky proto fungují jedině tehdy, pokud řidiči současně projdou právě zmíněným rehabilitačním kurzem, v němž dostanou příležitost změnit své postoje a motivaci a nastaví si svoji vlastní strategii, jak se do budoucna jízdám pod vlivem alkoholu vyhnout“, vysvětluje Veronika Kurečková, psycholožka a terapeutka z Centra dopravního výzkumu. Finská zpráva z roku 2013, která vychází z dat za poslední čtyři roky, poukazuje na skutečnost, že míra recidivy při užití alkoholového zámku je významně nižší (necelých 6 %), zatímco obvyklá míra recidivy pachatelů, kteří nebyli součástí programu alkoholového zámku, se ve Finsku pohybuje kolem 30 %.
Evropa má tendenci se přibližovat k nulové toleranci
Plošnou nulovou toleranci k alkoholu mají zatím kromě České republiky zavedenou také v Maďarsku, Rumunsku, Estonsku, Srbsku, Rusku, Ukrajině a na Slovensku. U nás je tato hranice čas od času diskutována, v současné době v souvislosti s úvahami o jejím prolomení u cyklistů. Stejně tak jsou v Evropě zvažovány nové přístupy k postihu řidičů, kteří jsou přistiženi při řízení pod vlivem alkoholu. Není proto bez zajímavosti sledovat, jakým směrem se v těchto otázkách vydávají jiné evropské země, kde mají toleranci k alkoholu za volantem nastavenou mírněji. Situaci v nich sleduje Evropská rada bezpečnosti dopravy (ETSC = European Transport Safety Council, tzn. Evropská rada pro bezpečnost silničního provozu).
Při přepočtu na 10 milionů obyvatel činil v roce 2016 evropský průměr 72 usmrcených v důsledku vlivu alkoholu, v České republice pak 55 osob. Mimo Českou republiku měly ostatní země s „nulovou tolerancí“ v roce 2016 výsledky horší, než je evropský průměr.
Zkušenosti ze zahraničí s pozitivním dopadem na pokles usmrcených
Například v Německu úspěšně pracují na změně postojů řidičů k alkoholu. Za deset let od roku 2006, kdy bylo usmrceno 559 osob, došlo k výraznému poklesu na 225.
Estonsko uvádí, že díky přísnějšímu prosazování postihu řízení pod vlivem alkoholu v roce 2000 dosáhlo za poslední dekádu poklesu v oblasti usmrcených o 89 %.
V Izraeli vedlo navýšení silničních kontrol se zaměřením na alkohol spolu s působením mediálních kampaní vedlo k poklesu usmrcených o 64 %. (Další příklady jsou k dispozici v odkazech zde a také v odkazech v závěru tiskové zprávy)
V USA je nejúčinnější kombinace alkoholového zámku a rehabilitačního programu
Alkoholový zámek se ukázal jako účinný prostředek vedoucí ke snížení recidivy i v kombinaci s rehabilitačním programem. K těmto závěrům dochází studie 1 , která pracuje s daty ze státu Florida. Vychází ze skutečnosti, že v době od 12 do 48 měsíců po odstranění alcolocku vykazuje tato kombinovaná metoda o 32 % menší recidivu než při použití pouze alkoholového zámku. Florida požaduje, aby se řidiči zúčastnili rehabilitačních programů, pokud mají při alkoholové zkoušce dvakrát v rámci 4 hodin negativní výsledek. Byla publikována také studie, která ukazuje, že ve státech USA, které mají zavedený program alkoholového zámku, je o 15 % méně úmrtí.
Tendence k nulové toleranci
Z přehledu zpráv je zřejmé, že alkohol za volantem je vnímán jako problém pro bezpečnost v dopravě i v evropských zemích, kde nemají zavedenou nulovou toleranci. V Evropě tedy existuje spíše tendence se k nulové toleranci přibližovat, než se jí vzdalovat. Z pohledu České republiky by bylo vhodné nulovou toleranci zachovat.
Kontakty po odborné stránce z Centra dopravního výzkumu, v. v. i. Nehodovost
- Ing. Veronika Valentová, Ph.D., ředitelka Divize dopravního inženýrství, bezpečnosti a strategií, veronika.valentova@cdv.cz
- Ing. Jiří Ambros, Ph.D., výzkumný pracovník, jiri.ambros@cdv.cz
- Ing. Lukáš Kadula, výzkumný pracovník, lukas.kadula@cdv.cz
- PhDr. Pavel Řezáč, Ph.D., ředitel Divize dopravních technologií a lidského faktoru, pavel.rezac@cdv.cz
- Mgr. et Mgr. Petr Zámečník, dopravní psycholog a výzkumný pracovník, petr.zamecnik@cdv.cz
- Šárka Želinská, vedoucí úseku marketingu, tel. 778 737 336, e‐mail: sarka.zelinska@cdv.cz
Dále k tématu:
Národní strategie bezpečnosti silničního provozu (NSBSP)
Velmi zajímavé je srovnání jednotlivých zemí ve vztahu k Národní strategii bezpečnosti silničního provozu (NSBSP). V období let 2012–2016 bylo v České republice oproti jejímu předpokladu v důsledku vlivu alkoholu usmrceno o 228 osob méně, což představuje 43 %. Uplatníme‐li stejnou predikci předpokládaného poklesu i na ostatní země EU, dojdeme k závěru, že téměř všechny země by NSBSP v uvedeném období splnily.
Výjimku tvoří dvě země: Slovensko (+ 11 %) a Lucembursko (+ 77 %). Premiantem v této oblasti bylo Bulharsko s rozdílem oproti předpokladu o – 57 %. Evropský průměr pak činil – 21 %, tzn., že vývoj v České republice byl ve srovnání s evropským průměrem v období 2012‐2016 významně lepší.
